Pocházející od Kristie.
Protože kdy jindy zveřejnit to, jak se mi dařilo v úterý, než ve středu večer, že ano? Středa večer je perfektní. Co na tom, že na tenhle článek jsem se chystala od dopoledne, mělo mi dojít, že dřív než večer se k němu prostě nedokopu... =D
No, úterý nebylo co do knižního maratonu nic moc. Dopoledne jsem zabila tím, že jsem byla v Hradci, kde jsem neměla zrovna čas číst, a cesta tam trvá jen něco málo přes dvacet minut, takže ani v buse nic moc, co se týče času, kdy se člověk může ponořit do knížky. Ale ne, že bych ji s sebou neměla, mám ji skoro vždycky. Jen jsem z ní prostě moc nepřelouskala. No, a pak jsem se vrátila domů a musela jsem se dokopat jít cvičit a po cvičení jsem byla poněkud K.O. ... Vlastně je zázrak, že jsem přečetla aspoň to málo, co jsem přečetla. Ale hlavně, že jsem si v sekáči sehnala nový šaty. Priority, lidi, priority. Jen kdyby nebyly letní a nebyl začátek září... =D
Vzhledem k tomu, že jsem nepraktická dámička a moje jediný používaný zavazadlo je kabelka (myslím základní zavazadlo, nákupy tahám ve skládací tašce), do který se mi nevejde to, co jsem rozečetla v pondělí, jsem si musela vybrat jinou (skladnější a odolnější) knížku. Vyhrál to Most od Iaina Bankse, moje sedm-nebo-kolik-že-to let odkládaná knížka. Nemůžu tvrdit, že bych z ní zatím byla zrovna dvakrát odvázaná, ale hláška o tom, jak někdo může ztratit celou knihovnu, byla vážně skvělá. A odpoledne jsem se tak trochu dostala i k tomu Christopherovi. Zase na chvíli. A musím říct, že z pasáže o nástupu nacistů k moci jsem vůbec neměla dobrý pocity...
Z Mostu jsem stihla celkem 60 stran. Z Christopher and His Kind celkem 39 stran. Takže za úterek dohromady docela mizerných 99 stran.
Celkové skóre maratonu: 212 stran.
Žádné komentáře:
Okomentovat