Pocházející od Kristie.
Ehm, ahoj? =D No jo, dobře, na konci maratonu se mi už zrovna dvakrát nedařilo přidávat články denně, uznávám. Ono to beztak asi nikomu zrovna nevadilo. A mimochodem, já pro to měla důvod. V sobotu odpoledne jsem odjížděla ke kámošce (protože v neděli jsme s ní a s jejím tátou jeli do Pardubic na Tarju), článek za pátek jsem prostě nějak zveřejnit nestihla, notebook s sebou jsem neměla a domů jsem dojela dneska skoro o půl osmý. Takže jsem prostě nějak neměla kdy zveřejňovat. Ale jak říkám... Pochybuju, že si vůbec někdo všimnul. =D
Pročež to uděláme jednoduše a v tomhle článku najdete shrnutí posledních tří dní maratonu, stejně jako shrnutí tak nějak celkový. Tak se do toho pustíme, ne?
Pátek
V pátek se mi četlo docela slušně, aspoň jsem měla ten pocit. Dopoledne bylo hezky, tak jsem se šla ven natáhnout na lehátko, dokud bylo ve stínu, a v tom stínu se mi podařilo splnit další knižní výzvu, když jsem dočetla Most. Musím říct, že i když ta knížka byla celkem zajímavá, nejspíš se k ní už nikdy nevrátím. Byla totiž taky vcelku zmatená, místy nesouvislá... A upřímně, pár částí doteď nechápu. =D Odpoledne, když na lehátko už pařilo sluníčko, jsem se pro změnu rozhodla jít trochu nachytat bronz, takže jsem popadla nanuka (rozumějte, pozitivní motivace ke čtení), Christophera a šla se ven natáhnout zas. Ale zhruba za hodinku mě vyhnalo vedro, co mi vážně bránilo se soustředit, takže ve čtení jsem jaksi pokračovala až v pohodlí svojí postele.
Z Mostu jsem za pátek přečetla 54 stran a dočetla ho. Z Christopher and His Kind jsem přečetla 76 stran. Celkem jsem za pátek zvládla 130 stran.
Sobota
V sobotu jsem maraton z větší části naprosto ignorovala. Ne, že bych kdovíjak chtěla, to ne, ale prostě... jsem nějak neměla pořádně čas číst. Respektive, takhle. Dopoledne jsem si uvařila čaj, vrhla se na čtení a konečně, KONEČNĚ dočetla toho Christophera. A pak jsem se zvedla a šla si pustit film. A pak jsem se už musela pomalu začít chystat na cestu. A taky dopsat povídku na blog. Zkrátka, moc práce. A večer jsem musela ukecat kamarádku, aby mě nechala u sebe na počítači koukat na Doctora. (Nechala, ha! I když jsem musela mít zvuk do sluchátek.) =D Takže... No, knížku jsem s sebou měla, ale na čtení fakt nějak nebyl čas. =D
Takže za sobotu jsem četla jen Christopher and His Kind a zvládla jsem z něj všech 47 stran, co mi zbývalo do konce.
Neděle
Na to, že jsem byla na návštěvě, jsem toho zvládla přečíst poměrně dost. S sebou jsem měla jedinou knížku, a hádejte, která z těch dvou, co mi z výzev zbyly, dostala tu čest? Ano, ta, co se snadno vleze do tašky a neváží víc jak kilo, tedy pohádky Oscara Wildea. Ne, nestihla jsem ji přečíst celou bohužel, ale stihla jsem toho z ní docela dost. I když poslední pohádka, kterou jsem zvládla, byla trochu peklo. Ono když čtete dvě stránky víc jak pět minut, protože vám do toho prostě POŘÁD někdo kecá...
Z Wildeových pohádek jsem v neděli přečetla celkem 127 stran.
Shrnutí
I když to tak zpočátku nevypadalo, na svoje poměry jsem toho v průběhu maratonu přečetla poměrně dost. Což je asi... Fajn. Na druhou stranu jsem se ovšem přesvědčila o tom, že jakkoliv se mi ještě někdy budou zdát nějaké výzvy lákavé, nejspíš se už žádného maratonu účastnit nebudu. Protože myslet na to, že bych měla číst, a že bych měla přečíst co nejvíc, a chodit číst, i když se mi třeba tak docela nechce... Myslím, že to není nic pro mě. Chci říct... Já umím překonávat svoje čtecí možnosti. A baví mě to. Ale prostě to neumím na povel. (Třeba dneska jsem si u kamarádky půjčila knížku od Paasilinny a těch nějakých 160 stránek jsem přelouskala asi za tři hodiny, přičemž jsem ještě celou tu dobu jen nečetla, ale dělala i další věci.) Takže příště si už tyhle experimenty odpustím. Ale jistě, jsem ráda, že jsem se zúčastnila, protože mě to přimělo přečíst knížky, na který jsem se chystala už až moc dlouho. =D
Aktuální plán? Dočíst pohádky a konečně se vrhnout na Dvě věže. =D
Ach, a abych nezapomněla...
Konečné skóre knižního maratonu: 814 stran
Já říkala, že to není zrovna málo...
Žádné komentáře:
Okomentovat