čtvrtek 14. srpna 2014

Když je moc pozdě...

... a vy druhý den odjíždíte, pročež nemá cenu, abyste rozepisovali kapitolu fanfiction, protože ji rozhodně nestihnete dopsat, stejně jako nemá cenu psát kus sotva rozepsanýho pokusu o knížku, protože na to nemáte náladu a taky to určitě nestihnete dopsat, tak přemejšlíte, přemejšlíte, a pak vám to dojde. Vždyť máte blog!

Aneb Kterak si Arvari uvědomila, že osobní blog není jen místo, kam nenápadně naflákat fanfiction, se kterými se tak docela nechce chlubit na hlavním autorským blogu, případně položka k ignorování na hlavní stránce Bloggeru, a rozhodla se po pár měsících zase napsat článek tak trochu ze života.


I když se obávám, že teď zjistíte, že můj život je poslední dobou absolutně nudný a absolutně nezáživný, pokud tedy nepočítáte za záživné sledování Doctora, čtení Pána prstenů a hraní Simíků. (Mezi náma, pro mě to docela záživný je. Krom toho, až zase začne škola, dost možná na to zase nebudu mít tolik času, kolik bych ráda, takže... Jo, docela si teď to poflakování užívám, věříte?

 Bez mučení přiznávám, že skoro nic krom poflakování se nedělám. Tedy, takhle, snažím se cvičit. Po spoustě testování nejrůznějších DVD od Jillian jsem se nakonec zase poslušně vrátila k... Ano, správně, k Body Revolution. Je mi tak nějak jedno, že jsem některý levely tohohle programu odcvičila stokrát a neměly by mě bavit, protože opak je pravdou. Body Revolution je to jediný, co mě vážně baví, jediný, o čem mám pocit, že mi to procvičí vážně celý tělo, respektive mi pomůže s těma mejma slabejma stránkama (jako síla v rukou, vnitřní strana stehen nebo boky), což je něco, co ty ostatní DVD nějak... nesplňujou. Respektive by splňovaly, ale jen kdybych pečlivě nakombinovala několik různých videí a to se mi nějak... nechce, když v Body Revolution to mám nakombinovaný rovnou a ještě ve formě, která mě baví.

Nemluvě o tom, že přehrávač dole mi na flashce nevezme nic, co nemá formát .avi a DivX kodek. Teda, ještě líp, co OD ZAČÁTKU nemá daný parametry. Což znamená, že když něco seženu jako .mp4 a převedu to, dole se to co? Nepřehraje. A mě už fakt nebavilo tahat dolů počítač...

Každopádně, zatím se cvičit fakt jen snažím. Protože mi do toho pořád něco leze. Fakt, měla bych si na to zvyknout, protože tak je to vždycky, ale nezvykám si. Bolest hlavy, víkend, kdy jsou všichni doma, pak se mi dva dny cvičit povede, pak jde táta na krev, takže je taky doma a okupuje obývák... Což je, přirozeně, přesně to místo, kde jedině se dá cvičit, u mě na to není prostor. I když, dole skoro taky ne, co si Zuzana vymyslela ten novej gauč, kterej zasahuje tak debilně do prostoru, že kdybych se pokusila dělat pendulum lunges čelem k televizi, tak při výpadu dopředu mám špičku tak cenťák od skříňky, na který stojí televize, a při výpadu dozadu zas pro změnu skoro drhnu právě o gauč. Úžasný, jen co je pravda.

A teď bych teda měla nejspíš šanci cvičit zase pár dní... A já se rozhodnu jet na víkend pryč. Je to prakticky jen kvůli barvení vlasů, abych na ně po dvou měsících zase hodila nějakou hnědou, tentokrát snad nějakou, která nebude zbytečně moc slejzat, jako to dělala jak Garnierka (kterou jsem teda kupovala hlavně proto, že byla levná), tak Nectra. Tentokrát jsem zase sáhla po Palette, která mi sice na začátku trochu odrovná vlasy, ale jinak doufám, že až je dám dokupy, bude to klasická Palette, u který jedinej způsob, jak ji stáhnout, je vzít nůžky. Ne, že bych ji někdy chtěla stahovat. Nemůžu se DOČKAT toho, až budu mít konečně na hlavě pořádně tmavou hnědou, která se za dva tejdny nevymeje...

Každopádně, mohla jsem jet buď teď, nebo příští tejden. Jenže příští sobotu je premiéra prvního dílu osmý řady Doctora. A kámoška, ke který jedu, není Whovian. Což znamená, že bych se na ten díl mohla podívat až po návratu, takže... Jo, radši pojedu teď. Jsem hrozná, co? =D

A teď... Popravdě už nějak nevím, co bych vám měla ještě psát. Vidíte, jak je můj život nudnej. Teď zveřejním článek, za chvíli si půjdu lehnout... A zítra se pokusím nezabít bratříčka, až mi odmítne pomoct obalit květák k obědu. Takovej nudnej stereotyp, znáte to... =D

2 komentáře:

  1. Ak ťa to poteší, môj život nie je o nič viac vzrušujúcejší. A je mi to jedno, vyhovuje mi to tak, ako to je :D
    A ja sa idem farbiť asi až koncom prázdnin, ten posledný týždeň :D Zas červená, hoci mám chvíľky, kedy premýšľam, že tiež by som si mohla dať takú tmavú čokoládovú :D Tá červená je strašná. Krásna, ale štve ma, že strašne rýchlo zlezie. Potom sa ale pozriem na vlasy a tie mi aj také "vyprané" prídu moc pekné, takže... červená :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já měla červenou docela slušnou, ne dvakrát jasnou (na to je moje přirozená barva asi moc tmavá), ale držela slušně i měsíc po obarvení, rozhodně se z toho nestala rezavá... =D Ale hele, ještě loni mi někdo říct, že se budu chtít barvit na hnědou, hledala bych svěrací kazajku. =D On člověk musí do tý změny barvy prostě dospět... =D

      Vymazat